Po dobách temna nastal boom FVE. Přesto solární energii využíváme méně než jaký je její potenciál

Obnovitelná energetika, a především solární zdroje, aktuálně opět zažívají boom. O tom, na jaké překážky stále naráží, jak je řešit a jaké jsou zkušenosti z praxe, debatovali v dubnu zástupci samospráv, státu, experti i obchodníci s elektřinou na pracovním brunchi ve Spojce Karlín pořádaném platformou Chytré město a investor.

Shodli se na tom, že aby byla transformace české energetiky skutečně kvalitní, je potřeba spojit několik dílků, které do sebe zapadnou. Kromě dobře nastavené legislativy v podobě novel energetického zákona Lex OZE 1, 2 a 3 je to také strategie, která udá směr dalšího rozvoje energetiky, dostatečné financování a především vznik konkrétních projektů.

„Bohužel bylo třeba energetické krize a války, abychom se i my v ČR rozhoupali a dali věci do pohybu. Po první schválené novele Lex OZE 1 přišel solární boom, díky kterému máme k naplnění našich cílů nakročeno. Dalšímz nich je rozvoj a celkové zpětinásobení výkonu větrné energie, což je velmi ambiciózní,” popsala v úvodu setkání právnička Laura Otýpková z Frank Bold.

Zcela zásadní jsou pro realizaci projektů možnosti jejich financování. Konkrétní dotační výzvy a programy jsou vypisovány v rámci Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu. „V Modernizačním fondu vypisujeme výzvy na instalaci solárních elektráren a výzvy konkrétně určené pro obce na instalace FVE, bateriové úložiště, zavedení energetického managementu a další. Připravujeme také program KOMUNERG, o kterém budeme veřejnost informovat snad ke konci tohoto roku,” uvedl Petr Uhlíř z Ministerstva životního prostředí.

Hybatelem změn bude flexibilita a větší využití potenciálu obnovitelné energie

Pohled na proměňující se energetiku z pohledu obchodníka s energií přiblížila brněnská společnost Electree. Podle nich jsou zásadními články pro smysluplné sdílení energií smart metery a agregace flexibility. „Flexibilita bude obrovským hybatelem změn. Jedná se o součást, která umožňuje přidávat nebo ubírat výkon ve vteřinových intervalech. Můžeme ji najít i v domácnostech, ale tam je to složité a zatížené distribučními poplatky, proto se snažíme hledat flexibilitu hlavně ve firmách,” popsal ředitel společnosti Ruben Marada.

Ačkoliv nová vlna zájmu o instalaci FVE je v plném proudu, využíváme ji podle Ondřeje Žídka ze Solární asociace mnohem méně než jaký je její potenciál a je zásadní více mluvit o výstavbě velkých solárních zdrojů.

„Přesto se dějí věci, které nás těší - příprava akceleračních zón, nové úpravy pro agrifotovoltaiku, nové typy a mapy připojení. Máme dotace a spoustu inicitativ, které se snaží fotovoltaiku transformovat. Ať už si totiž budeme říkat, jestli OZE chceme nebo nechceme, jestli klimatická krize existuje nebo neexistuje, faktem zůstává, že neobnovitelné zdroje nejsou nevyčerpatelné,” řekl.

Rozvoj obnovitelných zdrojů na úrovni využívání střech vhodných budov odstartovali v Ústeckém kraji. Aktuálně vzniká koncepce rozvoje a připravují také první etapu instalace FVE na střechy budov zdravotnických zařízení nebo sociálních služeb. „Vytvořili jsme také síť krajských energetiků a sbíráme data o tom, v jaké fázi aktuálně obce jsou. Současně se snažíme zaměřit na katastry jednotlivých obcí a vyčíslit hodnotu potenciálu veškerých vhodných OZE, například i vodních nebo geotermálních zdrojů,” popsal David Matuška, vedoucí oddělení energetického managementu Energetického centra Ústeckého kraje.

PPA smlouvy: nástroj k předvídatelnějšímu energetickému trhu

Kromě dostatečných zdrojů a kapacity distribuční sítě jsou pro transformaci energetiky zásadní také smluvní nástroje pro zvýšení stability a předvídatelnosti trhu. Právě pro tyto účely, tedy zajištění dodávek obnovitelné energie, se využívají PPA smlouvy, které se v základu dělí na fyzické a virtuální.

„Fyzické kontrakty zahrnují fyzickou dodávku elektřiny mezi stranami, typicky dodávku na místě, se kterými nejsou s nimi spojeny žádné distribuční poplatky – elektřina je dodávána přímo spotřebiteli. Virtuální kontrakty jsou v zásadě pouze finanční nástroj, kdy předmětem není dodávka elektřiny, ale rozdílová smlouva - obě strany získají kompenzaci, pokud je cena elektřiny na trhu vyšší nebo nižší než předem dohodnutá cena,” přiblížila Anna Francová, vedoucí advokátka a partnerka v kanceláři Frank Bold Advokáti.