Aktuální krizi bydlení dnes musí řešit celá řada českých měst a výjimkou není ani hlavní město Praha. Před rokem proto pražští zastupitelé schválili dokument, který má usnadnit novou výstavbu nastavením transparentních pravidel pro spolupráci mezi městem, městskými částmi a investory. Své zkušenosti s jednáním o konkrétním projektu představili zástupci městské části Praha 3 i magistrátu na prosincovém diskuzním setkání platformy Bold Future: Chytré město a investor v Praze.
Metodika umožňuje investorům a obci podílet se na rozvoji území hlavního města a zajistit dostatek škol, zeleně i dopravní infrastruktury pro nové a stávající obyvatele. Aby byla spolupráce všech zúčastněných stran efektivní, je nutné nejprve vědět, co městu, popřípadě konkrétní lokalitě chybí. Prvním krokem je proto sestavení potřeb území, na jehož základě vznikne finanční model projektu a následně i právně závazná smlouva.
Během prvního roku platnosti metodiky uzavřela Praha dvě smlouvy o spolupráci v hodnotě téměř miliardy korun. Podle architekta Zdeňka Völfla z úseku pro oblast územního rozvoje a územního plánování magistrátu hlavního města Prahy je dokument důležitý především proto, že je Praha pro investory velmi atraktivní. „Příjmy obcí naprosto minimálně reflektují ekonomický rozvoj jejich území. A obzvlášť to platí, pokud mluvíme o stavebních investicích, které něco vyžadují od veřejného sektoru,” uvedl. Dokument tak může městu pomoci doplnit infrastrukturu či občanskou vybavenost v závislosti na velikosti projektu od statisíců korun až po desítky miliard.
Lokalita bývalého nákladového nádraží Žižkov je významným pražským brownfieldem. Rozprostírá se na ploše 71 hektarů a zabírá desetinu plochy městské části Praha 3. Podle jejího místostarosty Pavla Dobeše probíhá debata o transformaci tohoto místa téměř dvacet let, během kterých docházelo k soubojům mezi hlavním městem a městskou částí.
To se nyní mění díky metodice. „Pro nás je podstatné, že u projektů větších než 30 tisíc m2 je do jednání zapojen i magistrát hlavního města. Vítám to, protože to je i jeho závazek. Když jde o projekt, ke kterému se postaví infrastruktura třeba za deset let, je nutné mít dokument, který zajistí určitou míru vymahatelnosti,” uvedl.
Jednání o finální podobě tohoto projektu je komplikované kvůli velikosti území, nutné spolupráci městské částí s magistrátem i s šesti developery, kteří pozemky v areálu bývalého nákladového nádraží vlastní. Historická budova nádraží je navíc památka. „Její zahrnutí do projektu může mít pro Prahu 3 i hlavní město velký přínos. Současně to ale znamená problém, protože je to budova s vysokými budoucími náklady. Proto by se na plánu, co s budovou udělat, měl podílet i magistrát hlavního města,” dodal Dobeš.
Nyní probíhá diskuze o tom, jak první zkušenosti, které zástupci města, městských částí i investorů, za první rok platnosti metodiky získali, proměnit v její zlepšení. Podle advokáta Tomasze Heczka z kanceláře Frank Bold Advokáti, která se na vzniku pražské metodiky spolupodílela, je metodika klíčem k dosažení komerční dohody.
„Důležité je také to, aby politici brali toto téma vážně a volili k němu systematický přístup, například s využití různých ekonomických analýz a manuálů pro výstavbu. To může jednání významně profesionalizovat. Ve středních a menších obcích, kam přichází velký investor, je zase vhodné říct si o profesionální pomoc – právníků, kteří pomůžou vést jednání a dosáhnout dohody nebo i různých svazů. Developer už jako profesionál přichází a je potřeba být mu partnerem,” dodal.
>>> Spolupráce investora a města, Petr Michálek, generální ředitel Skanska Residential
>>> Spoluúčast investora jako nástroj dohody v území, Eduard Forejt, ředitel rozvoje Passerinvest Group
>>> 7 kroků k prosperitě, urbánní ekonomika sídel, Vít Zeman, expert na urbánní ekonomiku a bývalý náměstek v Jihlavě
>>> Metodika spoluúčasti investorů na rozvoji území hl. m. Prahy, Zdeněk Völfl, sekretariát náměstka primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu
>>> Case study: Nákladové nádraží Žižkov, Pavel Dobeš, místostarosta Prahy 3
>>> Zkušenosti z vyjednávání smluv o spolupráci, Tomasz Heczko, vedoucí advokát Frank Bold Advokáti
Cílem platformy Chytré město a investor je sdílení know-how a dobré praxe samospráv a investorů v oblasti aktuálních modelů spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Klademe důraz na zelená a úsporná řešení včetně decentralizované výroby energií, boření mýtů a vyvracení stereotypů. Usilujeme o propojování stakeholderů s cílem vzájemně pochopit potřeby a požadavky všech stran. Setkání v Praze bylo první ze série, následovat budou v první polovině příštího roku diskuze v Brně, Ostravě a znovu také v Praze.
< zpět na aktuality