Vysoké ceny energií významně zvyšují zájem obcí i developerů o realizaci obnovitelných zdrojů energie. První komunální energetické projekty vznikají například v Praze 3 nebo Táboře, ve své výstavbě s nimi počítá i společnost Skanska Residential. Naproti jde tomuto trendu i evropská legislativa, na kterou nyní reagují čeští zákonodárci. Své zkušenosti představili zástupci samospráv, investorů i energetických společností na setkání platformy Chytré město a investor zaměřené na komunální a komunitní energetiku.
První kroky pro komplexní řešení energetiky udělalo například město Tábor nebo městská část Praha 3. Ačkoliv každá ze samospráv postupuje jinak, důležité je podle nich prostě začít - v nejlepším případě i se správnými vstupními daty z pravidelných měření. „Doporučuji rozhodně začít s měřením ještě před realizací konkrétního řešení, protože teprve potom lze porovnat, jestli obec ušetřila a kolik. I zákony, které se chystají, jako například Lex OZE 2, se uvádí, že by obce měly v nějakém rozsahu zavést energetický management,” uvedl Martin Krupa, ředitel společnosti ECM Solutions a bývalý starosta Mikolajic. Obec začala s energetický managementem v roce 2016.
Analýzou spotřeby na vlastních nemovitostech začala i Praha 3. Dnes už pracují na projektu vlastní virtuální elektrárny. „Myšlenka se zrodila asi před 3 lety. Spoléhali jsme přitom na dohodu s distributorem, která by nám umožnila realizaci projektu na komunitním principu. Udělali jsme si na objekty vstupní analýzu a vybrali jsme z nich asi deset, u nichž jsme vyhodnocovali orientaci střechy, předpokládaný výkon elektrárny a další,” popsal místostarosta Prahy 3 Ondřej Rut. Aktuálně za využití právní expertízy Frank Bold Advokátů připravuje městská část výběrové řízení na software, který bude elektrárnu řídit.
Systematickou cestou se při řešení městské energetiky vydal Tábor, kde počítají se čtyřmi etapami projektu. Na nultou etapu, během které byla osázena solárními panely budova plaveckého bazénu, nyní navazuje fáze, během níž město vytipovalo dalších 14 vhodných budov.
Zpracovaná je už také studie proveditelnosti projektu pro sdílení energie vyrobené na jednotlivých budovách. „Vychází nám, že zhruba 30 % spotřebujeme přímo v budově, kde je energie vyrobená, 55 % můžeme sdílet v komunitě a 15 % nejsme schopni spotřebovat - to bude část, kterou pošleme do sítě. Aktuálně pracujeme s Frank Bold také na obchodním a provozním modelu pro řízení obnovitelných zdrojů Tábora. Součástí toho má být založení městské energetické společnosti, návrh business case a koncept energetické komunity,” představil městský energetik Tábora Daniel Urbánek.
Zcela novou strategii teplárenství pro Prahu už realizuje Pražská plynárenská. Cílem je přitom zásadně snížit CO2 v energetice a teplárenství. K tomu společnost zvolila tři cesty. „Připravujeme projekt na Císařském ostrově, který bude využívat teplo z odpadní vody. Další možností je využití nízkopotenciálového tepla z Vltavy pomocí průmyslových čerpadel - dnes už se tak vytápí například Národní divadlo. A v neposlední řadě se jedná o využití druhotných surovin prostřednictvím spalovny v Malešicích,” přiblížil Petr Heincl, manažer pro rozvoj a strategii Pražské plynárenské.
Obnovitelnou energetiku už kromě samospráv zařazují do svých projektů čím dál častěji také investoři. Své know-how na příkladech konkrétních projektů za společnost Skanska Residential představil Jan Hruška. Dříve využívala společnost více termické systémy, například pro předehřev teplé vody, dnes už jsou fotovoltaické elektrárny zařazeny do projektů v celém jejím portfoliu. „Pomáhá nám v tom i změna legislativy. Před dvěma lety jsme museli fotovoltaiku navrhovat v kombinaci s baterií, protože jsme veškerou vygenerovanou energii nebyli schopni spotřebovat. Dnes už legislativa umožňuje sdílet ji mezi byty se společným pojistkami,” řekl Hruška.
Rozvoj slibně se rozvíjející komunitní a komunální energetiky nyní brzdí především pomalá legislativa. Pozadu jsme jako Česká republika především s implementací evropských směrnic z této oblasti. „Už dnes je nicméně možné založit městskou energetickou společnost. Díky ní budou obce lépe připravené, uchopí energetiku z dlouhodobého hlediska systematiky a sníží si pro sebe administrativní zátěž. Téměř to samé platí pro energetické společenství, které umožňuje zapojovat do sdílení občany energie občany,” uvedl advokát Jan Hejl z kanceláře Frank Bold Advokáti, která na akci prezentovala své produkty pro samosprávy: Startovní balíček pro komunitní energetiku a Založení městské energetické společnosti.
>>> Petr Heincl, Pražská plynárenská, Nová teplárenská strategie hlavního města Prahy
>>> Martin Krupa, ECM, Energetický management
>>> Jan Hruška, Skanska Residential, Využití solární energie
>>> Jan Hejl, Frank Bold Advokáti - nová legislativa k energetice a její dopady v praxi
>>> Ondřej Rut, Praha 3 - Právní novinky v energetice 2023
>>> Daniel Urbánek, Tábor - OZE v energetické prexi města Tábor
Cílem platformy Chytré město a investor je sdílení know-how a dobré praxe samospráv a investorů v oblasti aktuálních modelů spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Klademe důraz na zelená a úsporná řešení včetně decentralizované výroby energií, boření mýtů a vyvracení stereotypů. Usilujeme o propojování stakeholderů s cílem vzájemně pochopit potřeby a požadavky všech stran. Setkání v Praze bylo první ze série, následovat budou v první polovině příštího roku diskuze v Brně, Ostravě a znovu také v Praze.
< zpět na aktuality
Přihlaste se k odběru novinek Bold Future. Nebojte, posíláme jen důležité e-maily k tématům konference.
Přihlaste se k odběru newsletteru
