Udržitelnost jako dražší řešení? Mýtus, říká Birgit Rusten z norského programu FutureBuilt

Jak změnit strategii výstavby ve městech a městských čtvrtích tak, aby byl jejich rozvoj udržitelný? Norský program FutureBuilt, který pomáhá k realizaci smysluplným pilotním projektům, se vydal cestou propojování klimatické neutrality s kvalitní architekturou. Jeho práci a kritéria, kterými při výběru vhodných projektů řídí, přiblížila na dubnovém setkání platformy Chytré město a investor jeho ředitelka Birgit Rusten.

FutureBuilt má za sebou od roku 2010 zatím práci na 75 veřejných nebo komerčních projektech. „Naše práce vychází z kontextu klimatické krize, krize přírody, kdy dochází k úbytku biodiverzity, krize zdrojů a krize odpadů, kdy se příliš mnoho zdrojů stává odpadem, místo aby se znovu dostaly do oběhového hospodářství. Tyto problémy řešíme prostřednictvím architektury a urbanismu tak, abychom vytvořili udržitelná města a budovy. Abychom toho dosáhli, musíme opravdu hodně inovovat,” popsala Rusten.

Program, jehož základem je usnadňovat spolupráci mezi obcemi, developery a stavebním průmyslem, aktuálně tvoří devět partnerských obcí. Původně mezi nimi byly jen municipality v regionu kolem hlavního města Osla, ale nyní se část z nich nachází také v západní části Norska. Součástí programu jsou i některé národní orgány - například Norská rada pro zelené budovy a Národní asociace norských architektů. 

Pro to, aby se projekt mohl stát pilotním projektem programu FutureBuilt, je nutné, aby splňoval kritéria, která program stanovuje. „Povinným kritériem je klima. Abychom dosáhli 50% snížení uhlíkové stopy, musíte být inovativní a zaměřit se na architektonickou kvalitu, sociální udržitelnost a Taxonomii EU, což je základ pro kvalitní životní prostředí,” řekla Rusten.

Všechny záměry, které se chtějí stát pilotními projekty v rámci FutureBuilt, musí pracovat se zelenou mobilitou, utvářet zázemí pro jízdní kola a přístup pro veřejnou dopravu. Kromě povinných kritérií jsou k dispozici i volitelná, ze kterých je nutné si jedno vybrat. Patří mezi ně například cirkularita, biodiverzita, znovuvyužití plastů a další.

Více detailů o kritériích pro developery se dočtete v tomto materiálu v angličtině. 

Znovuvyužití stavebních materiálů a realizace cirkulárních budov

Zásadním tématem je pro FutureBuilt využívání a znovyužívání stavebních materiálů, především oceli a betonu. Právě tyto dvě suroviny totiž představují přibližně 8 % emisí skleníkových plynů na celosvětové úrovni. Je proto nutné zaměřit se na to, jak je lze využívat udržitelnějším způsobem.

„Všechny naše pilotní projekty využívají nízkouhlíkový beton a obvykle produkují o 30 až 40 % méně emisí skleníkových plynů. Současně ale vyzýváme betonářský průmysl, aby přišel s inovativnějšími řešeními, která  budou produkovat ještě méně emisí skleníkových plynů. Příkladem je přidávání pálené hlíny do betonu, což je inovace jednoho z našich pilotních projektů,” popsala Rusten.

Ještě důležitější je ale podle Rusten nacházet cesty k realizaci cirkulárních budov, protože 40 % celosvětového odpadu pochází ze stavebního průmyslu. Celá původní konstrukce byla znovu využitá například při přestavbě budovy na hlavním nádraží v Oslu. I když už nebyla kapacita budovy potřeba, konstrukce nebyla zbořena, ale slouží nyní jako prostor pro vertikální městskou zeleň. Dalším způsobem, jak ušetřit materiály, je navyšovat využitelnou plochu budovy a realizovat nadstavbu již existující budovy.

Aréna inovací a dobrovolná spolupráce

Program FutureBuilt funguje na bázi dobrovolnosti a tak, aby se většina spolupráce odehrávala mezi obcí, která je zodpovědná za stavební žádosti ia proces povolování projektu, a developerem. „Říkáme, že jsme aréna inovací a výkladní skříň. Snažíme se proto vyhledávat developery, kteří se opravdu chtějí podílet na procesu zlepšování a inovací, a podle toho i jednat,” uvedla.

Podívejte se na přehled pilotních projektů FutureBuilt.

Pokud se developer dohodnutými kritériemi neřídí, v rámci FutureBuilt se o něm zkrátka nemluví. Právě pozitivní veřejná komunikace je totiž to, díky čemu získává projekt na zajímavosti. A čím zajímavější je, tím rychlejší je také jeho návratnost. 

Často však zaznívají otázky, proč je projekt, který je ohleduplný k životnímu prostředí, dražší. „To je mýtus. Podle našich zkušeností jsou tyto projekty dražší jen o 0 až 5 %.  Je ale nutné vložit více energie do fáze plánování, která je velmi důležitá,” řekla Rusten.

‍

Pusťte si videozáznam prezentace

‍

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.