Poptávka po udržitelných investičních fondech se zvyšuje, například v Česku podle průzkumu IPSOS jsou ESG kritéria důležitá pro více než polovinu klientů. Aby se dařilo investorskou klientelu uspokojit, stále více fondů se orientuje na udržitelnost. Poptávka však zdaleka není jediným hnacím motorem boomu zelených investic.
Pro investiční fondy a společnosti v jejich portfoliu znamenají zelené investice lepší přístup k financím mobilizovaným v rámci evropského Green Dealu. Zároveň se ukazuje, že finance vynaložené na transformaci fondu směrem k udržitelnosti se firmám v dlouhodobém měřítku vrátí. Jako lichý se ukazuje i argument, že orientace na udržitelnost brzdí firmy v jejich finanční výkonnosti.
Ze studií McKinsey nebo Morgan Stanley vyplývá, že investice do ESG nejsou na úkor výkonnosti firmy. Ta je naopak často lepší. ESG fondy dokážou lépe řídit nefinanční rizika spojená s udržitelností, která jsou nyní velmi aktuální. Jde například o rizika spojená s klimatem, jako jsou sucha, požáry, záplavy anebo rostoucí ceny energií z fosilních zdrojů. “Z byznysové sféry víme, že firmy v portfoliích fondů jsou také odolnější vůči krizím jako Covid 19. Zároveň “nezeleným” firmám se v Evropě nyní extrémně zdražuje financování, což se projeví na jejich finančních výsledcích. Naopak firmy, které transparentně vykazují ESG data nebo mají projekty v souladu s EU taxonomií, si mohou půjčit na rozvoj levněji a levněji se také pojistit, což zvyšuje jejich hodnotu,” uvedl Pavel Franc, CEO Frank Bold.
Od investování do ESG může klienty odradit nepřehlednost současného prostředí a riziko greenwashingu. Mnohým z nich není jasné, čemu mohou vlastně věřit. To potvrzuje i průzkum IPSOS – podle něj by polovinu klientů od rozhodnutí pro investici do odpovědného fondu odradily nejasné metody a pravidla pro ověřování závazku.
Současné nejasné prostředí se ale postupně vyjasňuje díky evropské legislativě pro finanční instituce – nařízení SFDR – a také díky EU taxonomii. Finanční instituce také dlouho volají po tom, že nemají dostatek ESG dat od firem. I to se nyní mění se směrnicí CSRD a EU standardy pro reporting o udržitelnosti.
Podle čeho se tedy mají drobní investoři orientovat? Jako vodítko nyní mohou sloužit dobrovolné iniciativy, například PRI, které ukazují, že se fond hlásí k principům udržitelnosti. Ovšem naplňování těchto dobrovolných standardů není vymahatelné. Podobně je to například u Green Bond Principles, podle kterých se vydávají zelené dluhopisy.
Naopak EU legislativa je závazná. SFDR stanovuje, že pokud poskytovatel finančního produktu spojuje s tímto produktem environmentální nebo sociální vlastnosti, měl by v předsmluvní dokumentaci vždy uvést, jak jsou tyto vlastnosti dodržovány. Pokud poskytovatel odkazuje na nějaký srovnávací index, měl by uvedené vlastnosti s daným indexem porovnat.
Podobně i pro zelené dluhopisy nyní v rámci Green Dealu vzniká evropský standard European Green Bonds Standard (EU GBS). Dluhopisy označené jako EuGB (European green bond) budou muset investovat 100 % finančních prostředků do udržitelných aktivit dle EU taxonomie.
“Investor tak bude mít jistotu, že takové portfolio je skutečně udržitelné. Některé firmy vykazují soulad s taxonomií už nyní, což je známkou důvěryhodnosti. I české finanční instituce si toto začínají uvědomovat a snaží se své produkty lépe navázat na evropskou legislativu. Například ČSOB přejmenovala své produkty tak, aby názvy odpovídaly terminologii EU taxonomie,” vysvětlil Filip Gregor, expert Frank Bold na ESG reporting.
Pro vydání dluhopisů podle EU GBS bude povinné doložit kladné stanovisko registrovaného externího posuzovatele. Externí posouzení od nezávislého subjektu je klíčem k transparentnosti zelených investic.
Jak sbírat ESG data, jaký je pohled bank na EU taxonomii a co říkají data o preferencích spotřebitelů se dozvíte více na konferenci Bold Future: Udržitelností k efektivnímu byznysu, která se koná 25. října v Praze.